Home » Zvířata » Hlásek jako konipásek

Hlásek jako konipásek

Setkat se s ním můžeme v podstatě na celém území republiky. Nejpočetnější je v nižších polohách, ale žije i na horách, kde svým lahodným švitořením oživuje tichá vysoko položená místa. Už vám někdo řekl, že jste třasořitka? Jestli ano, tak vězte, že vás přirovnal ke konipasovi bílému. Je to jeho lidový název.
konipas na trávě
Vzhled
Je velký jako vrabec. Ale už od prvního pohledu je patrná jeho štíhlost. Má dlouhý ocas, kterým při chůzi i stání nápadně potřásá. Na hřbetě je šedý a spodní část má bílou. Temeno a hruď jsou zbarvené černě a pěkně kontrastují s bílým obličejem. Samec má i černý týl. Je ostře ohraničen od šedého hřbetu. Samice má temeno více do šeda a plynulým přecházením do hřbetu.Mladí ptáci mají šedou hruď.
Jeho délka se pohybuje mezi 16,5 – 19 cm, váha mezi 19 – 27 g.
Je dost nápadný svým prudkým vlnkovitým letem těsně nad zemí.
Jeho chůze je typická. Malé rychlé krůčky a třepotání dlouhého ocásku vás nemůže zmýlit v jeho poznání.
 konipas na budce
Konipas bílý je tažný druh, který odlétá do jižní Evropy a do severní Afriky. Vrací se brzy na jaře, někdy už na konci února. Tím si zřejmě získal oblibu u venkovských lidí, protože byl z prvních poslů jara. Dával o sobě vědět tím, že pobíhal po dvoře, po střeše a zatímco skřivany uvidíte jen se zakloněnou hlavou vysoko na obloze, konipasa si všimne každý.
 
Hnízdění
Samec vábí samičku zpěvem. Na hrudi má načepýřené peří a ocas má vztyčený a mírně roztažený.
Vhodné místo vybírá samec, který se v něm objevuje o 1 -2 týdny dříve než samice.  Vybírá ho v přírodních i umělých výklencích a polodutinách. Nejčastějším stavebním materiálem je mech, větvičky, listy, stébla trav i kořínky. Hnízdo si vystýlají jemnými rostlinnými vlákny, srstí, peřím a žíněmi. Od dubna do července hnízdí zpravidla 2x.
Samička snáší 4 -6 namodralých, našedlých hustě drobně tmavě skvrnitých vajec. Snáší je v denních intervalech a sezení začíná po snesení posledního vejce. Sedí na nich 12 – 13 dnů. Toho se účastní jen ona. Sameček se zapojuje až do krmení. Potrava sestává jen z drobného hmyzu.  Asi po 13 dnech opouštějí hnízdo, další 4 – 7 dnů jsou mláďata krmena mimo hnízdo. Pohlavně dospívají v 1. roce života.
Nejstaršímu zaznamenanému ptáku u nás bylo 12 let a 10 měsíců.
konipas bílý
Způsob života
Vyhledává otevřenou krajinu s tekoucí nebo stojatou vodou. Rád se pohybuje v okolí člověka. Žije jak ve městech, tak na vesnicích, kde se zdržuje v blízkosti hnojiště a siláže.
Potrava
Jeho jídelníček se skládá z drobného hmyzu, jeho larev a kukel. Ale občas slupne i drobné měkkýše. Potravu loví v letu i za chůze. Nejčastěji si ji obstarává u vody, na polích při orbě, nebo i na hnojištích. Když najde louži, rád se z ní napije.

Ohodnoťte příspěvek